Proč potřebujeme zálohovat data

Jedním z velmi důležitých milníků při seriózní práci s počítačem je chvíle, kdy zjistíme, že naše data jsou pro nás příliš cenná na to, abychom je mohli ztratit. Problémem ale je, že někdy takové zjištění přijde pozdě a data už jsou ztracená. V tu chvíli přichází panika a pokusy o obnovu ztracených dat, které mají ovšem dost nejistý výsledek. Abychom předešli nepříjemnostem, je vhodné začít se zálohováním co nejdříve.

Co je záloha

Záloha je kopie dat, která je odděleně uložená od originálu. Pozor na typickou chybu, kdy jen zkopírujeme soubor/adresář vedle originálu a následně editujeme obsah. Pokud budeme editovat obsah "zálohy" tak se už nejedná o zálohu, ale novou verzi našich dat. Obecně platí, že čím je záloha dále (ať už fyzicky, nebo jen logicky), tím je riziko ztráty dat nižší. Příkladem dobře umístněné zálohy může být:

• externí pevný disk (ideálně připojený k počítači jen po dobu zálohování)
• online datové úložiště (nebo cloudové úložiště)
• jiný počítač v počítačové síti

Z pohledu fyzické bezpečnosti je druhý disk na stejném počítači nevhodným úložištěm zálohy. Každopádně ale platí, že nějaká záloha je lepší než žádná.

Co není záloha

• kopie souboru/adresáře, kterou dále editujeme (přinejlepším se jedná o "verzi" souboru/adresáře, ale o tom si můžete přečíst v našem článku o verzovacím systému GIT)
• RAID v jakékoliv podobě - stačí pomyslet na případ, že si smažeme náhodou nějaký soubor co už delší dobu editujeme a měli jsme ho uložený. Zatím co v záloze můžeme najít jeho starší verzi, na RAIDe se prostě smaže a můžeme s jistotou prohlásit, že je smazaný.
• program na obnovu dat - může se podařit obnovit některé ztracené data, ale aby vše fungovalo, musí být splněno mnoho předpokladů. Navíc záleží na typu poškození původních dat, zda se jejich obnova podaří. Tento přístup by sa dal přirovnat ke skládání hromady novin, které prošly skartovačkou - není to nemožné, ale mít jejich kopii (zálohu) z kopírky by bylo o dost pohodlnější.

Jak zálohovat

Pro začátečníky je rozhodně doporučené použít nějaký program na zálohování, který může být dostupný v jejich operačním systému.

• v Ubuntu je to např. Déjà Dup
• v MAC OS X je to Time Machine
• v systému Windows program pro zálohování

Jako první krok na cestě k zálohování je to plně dostatečné. Konfigurace obvykle zahrnuje zaškrtnutí nějakého políčka nebo potvrzení výzvy co, kam a jak často zálohovat. Pro pokročilejší uživatele, kteří se vyznají v systému nebo jsou schopní psát vlastní skripty je možností jak zálohovat mnohem víc.

Co zálohovat

Ve stručnosti by se to dalo shrnout do dvou kategorií:

• Uživatelská data (dokumenty, fotky, videa, ...)
• Konfigurace systému (konfigurační soubory, nastavení prostředí)

Uživatelská data jsou něco, co uživatel vidí nebo co si sám nastavil. Mimo běžných souborů a adresářů sem patří i nastavení systému a programů, které vytvořil pro sebe (= pro svůj uživatelský účet). Konfigurace systému zahrnuje nastavení společné pro všechny uživatele daného počítače. To jsou např. nastavení hardwaru, šifrování disků, způsob připojení disků, systémové služby a jiné.

Jak často zálohovat

Ideálně tak často, jak je to možné. V praxi je to kompromis mezi rizikem ztráty dat a náročností na zdroje potřebné pro zálohy. Konkrétní interval je pro každého značně individuální. Rozumně se jeví zálohovat minimálně jednou do týdne nebo i denně, když se s počítačem hodně pracuje.